Legislativa

Parní kotlová zařízení jsou většinou zařízení s povinným monitoringem a podléhají různým právním rámcovým podmínkám, které musí být při výrobě komponentů, plánování a konstrukci, jakož i při provozu zařízení respektovány a dodržovány. Následující požadavky přitom přichází ze všech úrovní legislativy (a monitoringu):

• Evropské směrnice a vyhlášky, jako např. směrnice o tlakových zařízeních, směrnice o strojích, směrnice o nízkém napětí, směrnice o plynových zařízeních, směrnice pro elektromagnetickou snesitelnost, směrnice o nebezpečných látkách a směrnice na ochranu před explozí
• Národní zákony a vyhlášky, jako např. vyhláška o bezpečnosti provozu, zákony o emisích a imisích (BImSchG, BImSchV, TA-Luft), zákon o bezpečnosti práce (ArbSchG), vyhláška o nebezpečných látkách (GefStofV), zákon o vodách (WHG)
• Regionální a lokální předpisy, jako např. stavební zákon, zákon o vodách/ o ochraně vod (VAwS), požární ochrana, doplňující emisní požadavky

Níže jsou popsány zákony, směrnice, vyhlášky a normy důležité pro instalaci a provoz zařízení parního kotle. Ty jsou přitom rozčleněny do následujících skupin:

• výroba kotlových zařízení
• zákony na ochranu před emisemi a imisemi
• právo v oblasti povolení/ povolení provozu
• provoz kotlových zařízení

Přitom je třeba respektovat, že platí i další směrnice EU nebo národní zákony a předpisy dané země.

Následující diagram zobrazuje zásadní postup odděleně dle výroby, pro kterou platí evropské právo a provozu, pro nějž se aplikuje převážně dané národní právo.

Způsob při výrobě a provozu na základě směrnice o tlakových zařízeních 2014/68/EU ^IV)

Právo EU

Německé právo

DGRL: Směrnice 2014/68/EU o tlakových zařízeních
BetrSichV: Vyhláška o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci při používání pracovních prostředků
ZÜS: Autorizovaný kontrolní/ monitorovací orgán

_{IV) TÜV Rheinland}