Účinnost kotle

Účinnost kotle η_K odpovídá účinnosti spalovacího zařízení po odečtu tepelných ztrát na povrchu kotle do okolního prostředí v místě instalace během doby běhu hořáku. Může být vypočten následovně:

Technické informace: Tepelné ztráty sáláním a vedením

Tepelné ztráty sáláním a vedením Q·_v,K obecně nemohou být změřeny nebo vypočteny jednoduchým způsobem, proto jsou použity hodnoty ze zkušenosti dle EN 12953 část 11. Ty jsou závislé jednak na jmenovitém tepelném výkonu daného typu kotle a na druhé straně také na teplotě média na straně vody/páry uvnitř kotle a tím na provozním přetlaku.

Tyto tepelné ztráty jsou nezávislé na aktuálním výkonu kotle a provozu hořáku a vznikají při stejném provozním přetlaku vždy ve stejné výši. Pro účinnost kotle to znamená, že čím menší je aktuální výkon hořáku, tím výraznější význam tepelná ztráta má. Tepelná ztráta nastává i v časech odstávek hořáku. Během odstávky provozu, např. o víkendu nebo přes noc se mohou tyto ztráty zmenšit snížením provozního tlaku a tak i provozní teploty.

Tepelné ztráty sáláním a vedením v závislosti na jmenovitém tepelném výkonu kotle a na teplotě média v kotli při tloušťce izolace 100 mm

U účinnosti spalovacího zařízení a u účinnosti kotle jsou v podkladech výrobce uvedeny hodnoty jmenovitého výkonu a eventuálně ještě konkrétní stavy částečného výkonu např. při 75 %, 50 % a 25 % výkonu kotle. Zařízení parního kotle však normálně pracuje ve všech oblastech částečného výkonu. Při velmi nízkých odběrech páry přechází kotlové zařízení dokonce do provozu s delšími fázemi odstávek hořáku.

Účinnost kotle tedy nemůže být používána jako výhradní měřítko energetické efektivity. Aby byly lépe zohledněny odpovídající časy, které tráví kotlové zařízení v klidovém stavu a v provozu s hořákem, musí být jako hodnotící kritérium zjištěn stupeň využití.